Skip to content

Poslední radotínskej punkáč

Pane,

Až se svět vrátí do normálního stavu a zemská osa nakloní se k věčnému jaru, a tudíž křivdy veškeré odplují pod ledy, stanu se já, Julie von Všivákov cvičitelkou lachtanů. Budu své svěřence krmit čerstvými rybami s vyčítavě vyvaleným okem a nebudu mít jediné výčitky, že nerozumím jejich nadhladiným tlachům a s výrazem věčně podmračeným budu pískat na píšťalku povely pro obveselní nás obou a lachtani budou kluzce, až latexově černí.

 Kdyby se všichni diktátoři raději stal cvičiteli lachtanů, och kolik básníků by přežilo genocidy! Lachtan je věčně v pozoru a občas vypadá jako ponorka bez periskopu a tak nosí vojenské holinky bez šněrování. A snad umí i obejmout. Budu cvičitelem lachtanů a každý zlý člověk bude mít respekt před mojí lachtaní letkou, budu mít život naplněn až po okraj lachtária a můj labrador bude se vzhledem blížit mokrejšům, jelikož bude blíženec.

 Až se svět nakloní k utopii a věčné léto ukousne z přehybu jara a portréty moudrých z profilu na mincích budou se skvět, bude devizový příslib jen zapomenutá fráze z šuplete archaismů neb nikdo nebude nikoho opouštět. A já a moji lachtani odejdem do pouště. Tak nerušte mé lachtaní rozjímání a v klidu příchod jara vyčkejte, protože trpělivost liškám dává dobrou noc.

amen…

 L.

Přidej komentář

Tvůj email nikdo neuvidí. Požadovaná pole jsou označena *
*
*