Skip to content

Do vzduchu

mrtvo jest pokání
den za dnem zklamání
mrtvá je pokora
pravdy se lžou
a srdce náklání
nad mozky s převahou
vysvlíkaj do naha
pravdami protkáni
schází nám odvaha
šlapeme po tkáni
panchartů našich snů
oživlých potratů
semena nadějí
vysychá mícha
chtěl bych tě raději
brutálně píchat

V odrazu

mutuju ve femme fatale
která je tak hystericky v pohodě
že si o ni ani neopře kolo
nikdo
krom úplnejch psychopatů

„Nemáš na brko, koloušku?“

Spásoprázdná

Hipsteři. Na závěr jako bonus pro trpělivé čtenáře teoretický background subkultury obsahující zásadní odhalení.

Pokračování ›

Obchod s uměním

epistolární povídka ze života
Milý Huberte, příteli nejdražší,
nebudeš věřit, co se mi včera přihodilo. V rozverné náladě jsem bloumal městem a nevím ani z jakého popudu, jsem vstoupil do jednoho půvabného obchodu s deskami. Za pultem stála přenádherná rusovláska. Na tričku měla kromě loga obchodu napsáno i „Mohu vám pomoci?“. Jak jsem byl rozšafný, přistoupil jsem k ní a říkám jí: „Ano.“ Ona odpověděla také „Ano.“ Už v tu chvíli jsem věděl, že to je znamení. Pak dodala: „Tedy, ne, ano, promiňte. Přál jste si?“ Nenechal jsem se tímto úskokem zastrašit a říkám jí: „Slečno, sháním opravdovou lásku.“ Ona odešla do skladu a přinesla mi zabalené CD. Nestálo mnoho, tak jsem jej koupil.

Pokračování ›

Zmlk

Po smrti Orfea
ztrácí se obraty
ztrácí se docela
sledy slov do věty

pod slupkou kůrovce
hlodají pochyby
ztrácí se odstavce
co na tom, i kdyby

není už cokoliv
co by se neřeklo
láva slov pod Vesnou
přesto se mlčelo

mlčeti nad zlato
nadávky polykat
nebude, co bylo
i cos měl tolik rád

Pijáci vodky

Lidé jsou různí a chlastu je mnoho. A rozličný alkohol přitahuje odlišné typy. Jiní lidé pijí whisky, jiní rum, jiní víno. A snad nejzvláštnější z nich jsou pijáci vodky.

Pokračování ›

Poslední štace

Těšilo ho, že měl konečně volný večer. Něžně k sobě tisknul dcerku, která se s krčila v jeho náručí a vyjeveně pozorovala šelmu procházející manéží. Přesně ve chvíli, kdy krotitel vytáhl hlavu z tygří tlamy, vytáhl vibrující mobil z kapsy. „Zítra v sedm nástup Rezabski, něco tu máme,“ přečetl na displeji. Po celý zbytek vystoupení už se nedokázal soustředit. Krásné artistiky, klauni na roztodivných bicyklech, lipicáni, nic z toho už ho nezaujalo a myšlenkami stále těkal k práci.

Pokračování ›

Nejklidnější svátky

„Ty mi taky s ničím nepomůžeš.“
„Hm.“
„A zvedni ty nohy, když luxuju.“
„Tak neluxuj. Luxovala jsi před tejdnem.“
„No jo, ale co když přijdou mladý, říkali, že možná jo.“

Pokračování ›

Schizonet

Schovám se v ulitě, nikdo mě nevidí
hážu si korunou – uteču od lidí!
Topím se v marnosti, depresí zalykám
nežil jsem s lidmama tak si i umřu sám.

Bavím tě na baru, hážu vtip za vtipem,
nejlepší na světě ve stavu připitém.
Miluj mě, obdivuj, nedám ti vůbec nic
jenom si pamatuj, co jsem chtěl kurva říct.

Střídám dvě polohy,
žádná mi nesluší,
hrajem si na bohy
staň se mi Venuší
olíznu kundu i
tvý šrámy na duši.

Vánoční zázrak

Hned za domovníma dveřma mě propleskne mrazivej vzduch. Holka, kterou objímám kolem pasu, se mi vysmekne a odchází. „Počkej! Kam jdeš?“ volám za ní, ale neodpoví. Přemejšlim, kdo to vlastně byl. Stojím opřenej o zeď baráku, mnu si oči a nos a pokouším se vzpomenout, co to bylo za holku, kde to jsem a co tady chci. Svět se trochu míhá a hlavně moc nedává smysl. Unaveně se sesunu podél zdi, obejmu rukama kolena a jen na chviličku zavřu svoje zarudlý oči, abych si vybavil její tvář.

Pokračování ›