Skip to content

O ženách, kterých se muži bojí

„Chlapi se mě bojej. Cejtěj, že je neotřebuju.“ Věta, kterou v jednu chvíli začnete slýchat ve svém okolí v různých mutacích čím dál častěji. Dlužno dodat, že od úspěšných, krásných a inteligentních žen, které by podle všeho s chlapama rozhodně problém mít neměly.

Ale maj‘, protože těsně po týhle větě většinou následuje slabý zakňučení, jak sice nikoho nepotřebujou, ale jak by děsně někoho chtěly. Těžko říct, jestli tuhle větu dávali zadarmo k letnímu Marrianne, nebo je odposlouchaná ze Sexu ve městě, rozhodně je ale dost bizarní.

Dneska žádná ženská skutečně NEPOTŘEBUJE chlapa. Může vydělávat vlastní keše, řídit vlastní auto a tam, kde se náhodou octne bezmocná (třeba po porodu), postará se o ní sociální systém. Medvědy zahánět netřeba a těžký kufry už taky většinou mají kolečka.

A buďte v klidu, oni to ty chlapy vědí, že je k přežití nepotřebujeme. Ale to, že se nabídnou, že ten kufr vezmou, nebo že se pro vás někam staví uprostřed noci, neznamená, že vás podezřívaj, že to nezvládnete. Znamená to, že vám chtěj dát najevo, že vás maj rádi a chtěj pro vás dělat hezký věci. Pokud tyhle věci ve svojí pýše (nebo strachu?) odmítnete, chlap si to vyloží tak, že asi něco někde nepochopil a o jeho hezký věci, potažmo lásku, nestojíte, a půjde hledat někam, kde je vítán.

Další arugment v téhle debatě často zní nějak jako: „Hledám chlapa, ale nemumím mu ve svým životě najít žádnou roli“, myšleno jako vydělám si, mám kamarády, a když na to přijde, tak i sex. Jenže pokud hledáte casting do své jemně romantické komedie „táhne mi na třicet a mám dokonalej život“, vykašlete se na to. Zkuste to nebrat tak, že hledáte chlapa, ale že hledáte partnera. Intelektuálního, emočního a potažmo celoživotního partnera. To už je docela role, ne? A mnohem rovnější role, než „hledám si chlapa“.