Skip to content

Kategorie: Další slovní hmota

Pijáci vodky

Lidé jsou různí a chlastu je mnoho. A rozličný alkohol přitahuje odlišné typy. Jiní lidé pijí whisky, jiní rum, jiní víno. A snad nejzvláštnější z nich jsou pijáci vodky.

Pokračování ›

Konzumenti slasti

„Seznamte se, tohle je moje femme fatale,“ říká tuhle jeden, když mě seznamuje v půvabným whisky baru se šermířem. Dementně se usměju, vykoktám: „těší mě, Fatálka,“ a piju dál. Jsme jen feťáci emocí, jo, dělá mi to dobře. Večer nad skleničkou mi to dělá dobře, nechat si valit klíny do hlavy a pak s důstojností šelmy si možná nechat dát pusu na tvář a jít dál, protože já jsem, nejsem, nejsem.

Pokračování ›

Variace

není boha kromě chlastu
není boha, je jen chlastu
a tuzemák je jeho prorok
tuzemák je pokrok
tuzemák je brzda pokroku
tuzemák je metla lidství
bůh má zase dneska naváto

Předpověď počasí

Jsem živelná katastrofa. Někomu vtrhnu do života a udělám bordel. Pak je pár dní nebo týdnů trochu zmatek a chaos, možná nějaké škody, a pak se to zase srovná. Jenže vždycky se najdou idoti, co si postaí barák v zátopové zóně. To jsou moji blízcí.

Až si kleknem‘ hlavou proti větru

V životě je jen pár důležitejch věcí.
Jako třeba zachovat si ksicht, v srdci plamen,
a když ohnout záda, tak jen pod tíhou osudu
a ne ze strachu před šéfíkama, co chtěj rozhodovat, jak máš žít svůj život.
Filip Topol tohle zvládnul.
Díky za to. Sbohem a řetěz…

Denní polopravdy

Začínám mít plnou prdel tohohle fašistickýho kapitalismu zpola plnýho úplně prázdenjch lidí a zpola prázdnýho skvělejch lidí, co to s váma myslej dobře, jenže je to taky vláčí a mele. A máme hlad a žízeň po zážitcích a hlad, protože nás tenhle fašounskej systém nenechá se ani v klidu najíst, tak radši nejíme a žízeň po kyslíku, protože ti nechá nadechnout a strká hlavu pod vodu.

Pokračování ›

Krávy

Dneska, dneska to bude velkej den, udělám spoustu věcí a budu makat a dotahovat je do konce. Jen co ovšem konečně vstanu z postele.

910 denně

Mám ráda, když si lidé do hromadné dopravy nosí vlastní nábytek. Nejlepší ze všeho jsou staré vyřezávané židle, ale neurazí mne ani vkusný noční stolek nebo malá komodka. Dodá to cestování hned domáčtější ráz. A navíc si máte kam sednout.

Pokračování ›

Sny z Vermutu

Jen skrojek měsíce na tváři noci mi ukazuje, kolik dní už trávíme tady. Doma. Jasný úplněk nám zářil do oken ložnice první noci. Ložnice. Probudil zpátky život a dodal pocit. Starý cihlový dům mě tiše konejší svojí čistou vůní věků, když se vracím domů smutná a opilá nebo střízlivá a zachmuřená.

Pokračování ›

Co Vánoce, ale lidi…

Ahoj,
Je šestadvacátej prosinec, konec roku 2011 je tma, poctivá vesnická tma na malým nádráží. Ježíšek ten bůh knihomolů mi donesl Soukupovou, Zmizet, a celýho Magora, což není knížka do tramvaje. Soukupová se mi líbí, je to nabitý a obyčejně lidský. Ještě mám slíbený super Kmeny, co se těžko sháněj.

Pokračování ›